|
|
Již po několik desetiletí je řeka Sázava a celá oblast Posázaví vyhledávaným cílem trampů a vodáků. Romantická zákoutí, hluboké lesy, divoké ničím nespoutané bouřící peřeje, odvěký klid roztroušených vísek i majestátní hrady vypínající se vysoko nad řekou sem každoročně vábí tisíce nových návštěvníků. Přicházejí a opět se sem vracejí. Tak silná je čarovná moc tohoto kraje. |
..... |
. |
|
Sázava pramení na Českomoravské vysočině a po více jak 220 km se vlévá u Davle do Vltavy. Pro vodáky je sjízdných 208 km toku ze Žďáru nad Sázavou. V horním úseku protéká Sázava překrásným lesnatým údolím s velkým spádem, četnými peřejemi a zákruty. Škoda, že tato část je po většinu roku bez vody. Pod Světlou nad Sázavou přichází jeden z nejkrásnějších úseků na českých řekách vůbec - pověstné peřeje Stvořidla. Tyto 5 km dlouhé peřeje s velkým spádem, množstvím kamenů a skalních prahů jsou nejen nejobtížnějším místem na řece, ale zároveň ukončují i její horní tok. Střední tok Sázavy regulovaný velkým množstvím jezů se vyznačuje dlouhými “voleji” - klidnou hladinou téměř bez pohybu. Plavbu v této části zpestřují sjízdné jezy opatřené vorovými nebo sportovními propustmi (šlajsnami). |
|
. |
|
Na dolním toku pod Týncem se proud řeky opět zrychluje a pod Krhanicemi se Sázava již probíjí dlouhými peřejemi - po Stvořidlech v druhém vodácky nejatraktivnějším úseku - hlubokým skalnatým kaňonem. Plavba po Sázavě s výjimkou úseků Stvořidla a Týnec n. S. – Pikovice není vzhledem k charakteru sjížděného toku příliš obtížná a zvládnou ji i začátečníci, plavba v uvedených úsecích však již vyžaduje znalost všech záběrů a dobré ovládání lodi. V závislosti na vodním stavu pak mohou být nezbytné i další ochranné pomůcky – ochranné helmy, eventuelně kryté lodě nebo gumové nafukovací čluny. |
|
. |
|
Podobně jako ostatní české řeky byla také Sázava odpradávna významnou dopravní a obchodní cestou. Z doby prvního osídlování se uchovala řada památek, z nichž nejvýznamějšími jsou kláštery v Sázavě, na ostrově sv. Kilián a hrad Český Šternberk. Velký význam mělo plavení dřeva. Výrazného rozmachu dosáhla voroplavba již za vlády Karla IV., který pro usnadnění plavby dal na jezech budovat vorové propusti. Voroplavba se na Sázavě udržela až do 50. let minulého století, kdy úplně zanikla. Dnes už jen zbytky vorových propustí na některých starých jezech připomínají zašlou vorařskou slávu. |
|
. |
|
Na splutí celého sjízdného úseku ze Žďáru nad Sázavou k soutoku s Vltavou, případně až do Prahy je potřeba mít optimální vodní stav a také dostatek času, tj. asi 14 dní. Obvykle se však splouvají kratší úseky – krásná týdenní plavba začíná na pověstných sázavských peřejích Stvořidlech a končí v Pikovicích po proplutí druhého a posledního úseku peřejí z Týnce nad Sázavou.
|